Rubrika: Sladký život

Toto znamená mít DIABETES 1. TYPU: Vidíte zdravého člověka. Nevidíte ale inzulinové injekce několikrát za den, díky kterým jsem naživu. Vidíte můj úsměv. Nevidíte ale glykémie, které přes veškerou moji snahu skáčou nahoru a dolů, a já pláču plný frustrace. Zdá se vám, že tato diagnóza je jednoduše zvládnutelná. Nevidíte noční kontroly glykémie, rozpíchané konečky… Pokračovat ve čtení Křik nic nezmůže

Nezáleží? Vlastně nezáleží. Prostřední syn mi nedávno řekl, ať mu položím nejtěžší otázku, kterou znám. Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem mu položila tuhle otázku: „Jaký je smysl života?“ 42? 🙂 Syn mi odpověděl: „Život“. A má velký kus pravdy v té své odpovědi. Možná, že ve 42 letech teprve objevíme sami sebe, tu svou… Pokračovat ve čtení Na délce nezáleží

A taky křivky cukru nahoru dolů. Dnes, vlastně minutu po půlnoci, kdy začínám psát, protože jsem dopíchla raketu na cukrový Měsíc a musím pohlídat i přistání, aby nebylo moc nízké, takže už včera udělal můj muž státnice navazujícího magisterského studia a stal se tak inženýrem ekonomie. 🥳 Byla jsem nervózní? Byla. Můj muž je chytřejší… Pokračovat ve čtení Sinus, cosinus, deskriptiva

Poslední dobou se hodně zamýšlím nad tím, co bude Matěj dělat, až bude velký. Je chytrý, zajímá se o spoustu věcí, co když ho bude cukrovka 1. typu limitovat? Asi bude, tomu se asi úplně nevyhne, ale největší limity jsou v naší hlavě. Vidím to sama na sobě. Hodně mě inspirují lidi kolem mě. Už… Pokračovat ve čtení Inspirováno skutečností

Vůbec netuším, jestli si tím projde každý nebo jen část “diarodičů” nebo jen pár jednotlivců, ale tohle sladké peklo má i odvrácenou stranu, kdy všechno není zalité jen sladkým cukrovým závojem, jak dobře to kompenzujete, jak jste zvládli odbourat strach z jehel, jak to skoro neomezuje a tak vůbec. Je to obrovský stres. Obrovské množství… Pokračovat ve čtení Odvrácená strana cukru

Každá rada se cení. Ano. Ale co když jde o podporu? Dokonce dobročinnost? Stojím teď na prahu rozhodnutí a věřte-nevěřte, je to pro mě neuvěřitelně těžké. Perou se ve mně pomyslné dvě stránky osobnosti, ta dobrá a ta zlá, ten andílek a ďáblík. Jenže ono to tak jednoduché asi není. Co vlastně na ty misky… Pokračovat ve čtení Misky vah

Od začátku roku jsem zpátky v práci. Moje práce mě moc baví, mám fajn práci, kreativní, zodpovědnou, většina kolektivu (zvlášť ta, se kterou se potkávám víc) je úžasná, do pracovního procesu jsem se těšila. Protože, inu ano, přiznejme si to, máme náročné děti. A do toho už od loňska řádí koronavirus… Aktuálně jsou zavřené školky,… Pokračovat ve čtení Homeoffice s diab(l)œtikem a jeho sourozenci

Člověk by řekl, že vylosovat si z balíčku kartu a nějak s ní zahrát nebude žádná věda. Ale co když to zrovna není eso a vy hrajete hru zvanou život? Četla jsem článek o dítěti s onemocněním fenylketonurie, což je geneticky podmíněné nevyléčitelné, doživotní onemocnění ledvin spojené s přísnou dietou (člověk nemůže žádné bílkoviny, omezeně… Pokračovat ve čtení Vylosuj si kartu života

Není to úvod písně Michala Davida, že chci žít non stop, ani název scifi knihy o vesmírné lodi Briana Aldisse. I když já teď tak trochu non stop žiju na takové scifi lodi balancujíc na tenké hranici cukru. Už dva měsíce. (Před dvěma měsíci bylo pondělí, kdy Matěj zůstal doma, protože mu nebylo nejlíp, protože… Pokračovat ve čtení Non stop