Tak dneska je to už 3 roky, co jsme si vyslechli diagnózu DM1. Už 3 roky s inzulínem, senzory, kanylami, balacováním na hraně cukru, inzulínu, pohybu a vyváženosti stravy.
Matěj je úžasný. Já sama nevím, jak bych si poradila s téměř každodenním pícháním jehel a pseudojehel do kůže. A on to zvládá s přehledem. Ano, musí. Ale já sama nevím, jak bych se s tím popasovala. Jsem na něj pyšná. ❤️
V listopadu slavíme narozeniny bráchy. Díky celiakii jsme pořád přemýšleli, jak to udělat co nejlépe a naše vychytávka, která se vlastně ujala na dorty, se osvědčila. Na začátku jsme pekli jeden bezlepkový dort pro Matěje, pak další dort pro ostatní, bylo to docela náročné na pečení, zdobení a dva dorty nacpat do jedné ledničky byla taky docela výzva. Tak jsme začali péct jeden dort, kdy pro Matěje upečeme bezlepkový minidortík, který posadíme na klasický dort potažený fondánem, takže kontaminace lepkem nehrozí a máme vlastně jeden narozeninový dort pro všechny. 🙂
A když už jsme u těch dortů a sladkých věcí, tak přesně od 27. 11. máme už 3 roky sladký život. 🍬📈📉✅
Prý jsem statečná. Nejsem. Matěj je. Je to poděs, ale je skvělej. 🫶❤️ Já jsem po 3 letech zralá na odpis. Nikdy bych nevěřila, že to řeknu, ale nad vodou mě drží práce a pocit zodpovědnosti. Ten se promítá i do práce s cukrem a inzulínem. Spousta přátel mi nabízelo pomocnou ruku a podporu a já si toho fakt vážím. Dík. Opravdu. ❤️🫶🙏 Jenže to moje nastavení nemít “perfektní” křivku jako zdravý kluk, to si budu muset odžít sama. Lepší se to. Aspoň někdy potřebuju jít úplně mimo realitu. Tak snad ten příští rok budu už zase v normálním nastavení mysli. Dejte mi, přátelé, ještě čas, je to fakt někdy náročné, nespat, pracovat, tvářit se přijatelně. Dneska holt upřímně a ne sluníčkově. ☀️🌼👀 Dík za rodinu, dík za přátele a za nejúžasnějšího muže, který mě má pořád rád a je se mnou i v těžkých chvílích. 🙏🫶
PS: A MjUNI byla na Přírodovědecká fakulta s tématy Povodně a Výlet do světa čísel, což Matěje bavilo. 😉