Původně jsem si říkala, že letos nebudu péct cukroví, sladké, že čokoládu „neupícháme“ a Mates se poslední dobou na to dopíchávání moc netěšil a s čokoládou se tomu vyhnout nedá, ale nakonec jsme s dětmi přece jen nějaké to cukroví upekli. 🙂 A dokonce jsme zkusili i bezlepkové pro Matěje. U čistě bezlepkového cukroví je dobré to, že člověk může použít normální cukr, čokoládu, krémy a tak podobně. To u nás nejde, takže člověk ještě čaruje s náhradními sladidly, musí počítat mouku, i tu mandlovou, která teda vychází celkem dobře, ale zase je drahá. Nakonec je z toho ale celkem vtipná historka, protože jsme si řekli, že zkusíme jako první sádlové koláčky. Tedy sádlové diakoláčky s xylitolem tedy březovým cukrem. Je to totiž jen mouka, sádlo a cukr. Zkusili jsme tedy standardní poměr 150 g mouky (u nás Jizerky), 150 g cukru, u nás březového – xylitolu a 120 g sádla a 30 g kakaa. Hmota celkem spolupracovala, vypadalo to nadějně. I koláčky se daly celkem tvarovat, tak jsme udělali celý plech a dali jsme ho do trouby. Všechno se tvářilo dobře, říkali jsme si, že to bylo poměrně jednoduché, že to ujde. Zrada přišla po prvních 5 minutách pečení, kdy jsme se podívali do trouby a místo koláčků se v troubě pekl plech jednolité moukovo-cukrovo-sádlové hmoty. Kruci! Nechali jsme ji tedy upéct těch cca 20 minut a vytáhli jsme ji. Po chvilce přemýšlení jsme z jednolité již upečené hmoty uplácali znovu koláčky a cukroví bylo zachráněno. 😀 Bylo trochu tuhší, ale příští rok poměr trochu vyladíme. 🙂
Ale zachránila to babička, která upekla „vanilkové rohlíčky“ a takové kakaové bochánky zdobené mandlí z mandlové mouky. Část těch rohlíčků udělala ve formě tyčinek, jejichž konce jsme máčeli v „diačokoládě“ (to je čokoláda Orion slazená náhradními sladidly, máme vyzkoušeno, že Matěje nezvedne k 15-20 mmol/l, ale jen k 11 mmol/l 😀 ). Měl toho celé dvě krabičky za cca 3 VJ, takže bezva. A náš úspěch byli sněhové pusinky s březovým cukrem, v podstatě za 0 výměnných jednotek a byli fakt dobré. 🙂 Jen se místo 3é-60 minut v troubě, sušily asi 3-4 hodiny v troubě a další cca 2-3 dny na vzduchu, ale nakonec byly super a chutnaly i Matýskovi. Tak pečení, sladkému a bezlepkovému zdar! 😉
PS: Na „normální“ cukroví mě nakonec děti taky ukecaly, takže jsme upekli a nazdobili společně perníčky, ty normální sádlové koláčky a pusinky. 😉