Máme za sebou druhý týden ve Varech. Matýsek ještě trochu bojoval s nachlazením, ale na to, že tu některé děti odpadly s regulérní nemocí s teplotama jsme to ustáli celkem dobře. Dejme si pašáka. 🙂 Takže zatím jen procházky po okolí. Ale KV jsou fakt moc pěkné město. Prošli jsme i druhou stranu kolonády, ochutnáváme prameny, kopcovitý terén je na glykémie fakt ideální. 🙂 A teď má být krásně, tak si to snad užijem ještě víc.
Sdílení a potřeba sdílení je to, co mnou asi poslední dny rezonuje. Diarodiče tu jsou fajn, sdílení zkušeností hodně pomáhá. Je pravda, že jsem spíš uzavřený typ člověka, takže na takové ty kafíčka s maminkama mě moc neužije, ale chtěla bych moc poděkovat za milá setkání a pak „stolovému“ tatínkovi za hovory o inzulínové pumpě. Přemýšlíme hodně podobně. Ve smyslu, Minimedka se učí z předchozích cca 14 dnů, pokud se jede tak nějak pořád stejně, ve stejném režimu, je skvělá, Tandemce je do toho třeba trochu kecat, ale zase se dá přesvědčit, že občas víme víc než ona a je lepší na nenadálé změny a výkyvy (např. nemoc). Oni mají tedy Tandemku, my zvažujeme Minimedku. Tedy, můj muž se mě snaží přesvědčit, že by byla lepší, v rámci zachování mého psychického zdraví a abych o tom tolik nepřemýšlela. 😉 Já jsem zatím viděla dvě prezentace obchodních zástupců inzulínových pump a musím říct, že hrozně záleží na osobě prezentujícího. Tak zatím máme za sebou pumpu Dana RS a Minimed 780G. Čeká nás Tandem a novinka náplasťová pumpa. Jsem opravdu zvědavá. My máme zatím předvybranou 780G, pořád čekám na všechny prezentace, abych si udělala celkový obrázek a učinila s mužem finální rozhodnutí.
Jinak zatím jsme v rámci postupného navyšování kondice po nachlazení prošli KV, lázeňská část je úžasná, ty výhledy jsou boží. Jezdí tu MHD, ale my většinou chodíme pěšky. V poměru k Brnu mi tohle městečko připadá fakt malé a my jsme zvyklí celkem chodit. 🙂 A taky jsme tu viděli představení o skřítkovi Vítkovi od Karlovarského hudebního divadla, celkem podařené, díky! 🙂
Jinak, abych shrnula edukace, a co všechno jsem se vlastně dozvěděla a jestli ty lázně k něčemu byly? Myslím, že jsem opravdu ráda, že všechno klaplo a že jsem to tady mohla slyšet. Prezentace všech typů inzulínových pump na jednom místě je velké plus. Edukace s edukační sestřičkou mi pomohly utřídit si poznatky, bylo určitě fajn, že jsem všechno slyšela uceleně ještě jednou. Doplnila jsem si poznatky o inzulínovém jezírku, které se vytvoří po vpichu a začala víc reflektovat citlivost těla k inzulínu v návaznosti přímo na Matějův metabolismus a zefektivnila vlastně dávky inzulínu k sacharidům. Došlo mi, že když jsem se vztekala, že nám to nevychází a že proč je to večer jinak než v poledne, když dávka sacharidů a inzulínu je adekvátní, byl brán zřetel na glykemický index i tukoproteinové jednotky, ale stejně se vytvořil kopec nebo hypoglykémie, tak to bylo přesně z tohohle důvodu. A pracovat s tím je dost užitečné.
Chybí nám rodina. Matýsek se ptá, kdy už přijede Míša s Majkou a táta. A já vlastně taky… Jinak s Matýskem probíráme taková témata jako xenonová otrava jaderného reaktoru a přirozená radioaktivita v prostředí (zaujala ho havárie Černobylu). Taková obvyklá témata pro třetí třídu základní školy. 😀 Je prostě jinej, ale náš a cukr mu v rozletu nezabrání. Udělám pro to všechno a věřím, že i on. Díky za pozornost a za podporu!