Tak jsme si k cukrovce pořídili ještě celiakii, abychom se s tím naším adéhádětem nenudili asi. Ale bez boje se nedáme, Mates to vzal skvěle, hned si vzpomněl, že o celiakii mluvili i v Operaci Jauu!, on je fakt životní optimista, kéž mu to vydrží s tímhle triem chorob a IQ nebeských výšin se mu to bude sakra hodit. Jdem zase po 2. hodině domů, abychom nepřepálili start a postupně se vraceli do normálního režimu a děcka ze třídy nám vždycky mávají, je to hezký, dojemný.
Přiznám se, že ač mě potvrzená celiakie úplně nepřekvapila, přece jen mě to dostalo. Tak nějak to do sebe zapadlo, Matýskovo citlivější trávení, možná i rodinná dispozice. Ale už těch špatných zpráv bylo za poslední dobu docela dost. Co bude jíst? Statistika z Abecedy diabetu říká, že 0,1-0,2 % dětí má cukrovku 1. typu, z toho 5-10 % dětí má i celiakii. No nic, jdem tedy dál bojovat!