Letos jsme se podívali poprvé s děckama k moři. Ubytování jsme zařídili v kempu hned u moře v mobilheimu, což je malá obytná chatička, kde si člověk může vařit sám, což nám s naším diabetikem&celiakem dost vyhovuje. Pumpa prodělala testovací plavací asi dvouminutový trénink koupání už na skautském táboře, ale dobrý, přežila! Pak jsme udělali testovací týden na chatě s koupáním na Vranovské přehradě a už to byla skoro dovolená. 🙂 U moře jsme byli kousek od Benátek a děcka nadšená! Ani jsme nestihli první den povléct postele a museli jsme k moři, nasbírali hned spoustu mušlí a moc se jim to líbilo. Byli jsme se podívat v Benátkách, kde se podívali na vodní kanály a gondoly a nějaké ty památky. Největší úspěch měla pravá italská zmrzlina a bazén v kempu s tobogány. Ochutnali jsme i pravou italskou pizzu (bezlepkovou měli jen v restauraci), viděli jsme kraby, mušle i rybky v moři i pirátskou (zábavní) loď na horizontu. Myslím, že napoprvé si to opravdu užili, příští rok prý jedeme zase! 🙂
Cukr se celkem taky dařil. Vždycky jsme odpojili po snídani nebo dopolední svačině, šli do oběda k moři jen se senzorem krytým ochranným návlekem, aby se nestrhl. Na oběd jsme šli do mobilheimu. Odpoledne podobný scénář, kdy jsme po obědě šli do bazénu, pak na zmrzlinu a pak ještě poslední odpolední koupání v moři a zase na večeři domů a připojit se k pumpě. Díky docela dlouhému časovému úseku „bez pumpy“ se nám křivka cukru ne vždy úplně zdařila bez výšek, ale ta radost z plavání a zmrzliny za to prostě stála. Někdy je důležitější ten zážitek a život než „cukrová dokonalá lajna“. 🙂